Je všeobecně známo o Leonardu Da Vincim a jeho všestrannosti – od malíře až po matematika, fyzika anebo vynálezce. Vzpoměl jsem si při nedávném čtení o něm na přednášku ze školy na téma jeho obrazu Poslední Večeře a Da Vinciho vynikajícího využití techniky perspektivy a symboliky. Zkrátka, když se na ten obraz člověk podívá nejen z pohledu „uměleckého“ (?) ale spíše tak trochu matematicky a geometricky, tak se tam dá vyčíst řada zajímavostí a člověk si řekne, že ten Da Vinci byl… no… borec ;).

Nemám na mysli spekulace ala Šifra Mistra Leonarda, tzn. jestli je na obrazu místo jednoho učedníka žena, apod, bla bla… to fakt ne. Tohle není žádná senzace, ale zajímavost….

Technika perspektivy

Hodně laicky řečeno tato technika znamená svým způsobem něco jako oklamat oko diváka – v případě Da Vinciho Poslední večeře tak, že je na plátně vytvořena dokonalá iluze 3D prostoru. Když se podíváme na obraz (viz níže), tak je to vidět jasně.

Dokonalá geometrie

V tomto případě to lze nazvat lineární (jednobodovou) perspektivou – iluze prostoru je tvořena liniemi směrujícími všemi do jednoho jediného bodu. A právě na Da Vinciho Poslední Večeři je tento koncept dokonalost sama. Při prvotním pohledu nic takového není znát, ale ve skutečnosti jde v s nadsázkou o geometrický obrazec. Viz rozbor níže…

1) Absolutní střed a vyrovnanost

  • v naprostém středu celého obrazu je hlava Ježíše, koho jiného – vertikální i horizontální střed
  • po každé straně 6 učedníků ve dvou trojicích
  • napravo i nalevo 4 výklenky (nebo ozdobné koberce?)
  • vzadu 3 okna, Ježíš uprostřed a zároveń uprostřed celé zadní stěny

2) Linie vytvářející iluzi 3D vedou do středu

Postranní stěny a strop vyvářejí krásnou iluzi prostoru širokého a podlouhlého. Na první pohled sice vycentrované, ale nijak zvlášní pojetí prostoru. Ale právě tady je vidět dokonalé využití lineární jednobodové perspektivy – na první pohled se to nezdá (viz originál obrazu výše anebo ve větším tady), ale ta iluze prostoru je vytvořena řadou linií všech do jedné vedoucích do jednoho jediného bodu přímo uprostřed – samozřejmě jde o hlavu Ježíše.

Celá mozaika stropu, čáry značící přechod ze zdi do stropu i horní hranice těch postranních výklenků (nebo oken či ozdobných koberců) – vše míří ne kamsi do dáli, ale potkává se v tomto jednom bodu. Dokonce se to týká i linie krajiny v dáli za okny nebo linie takových těch malých věcí na zdi vpravo (pro odlišení obojí zakresleno žlutě)

Symbolika využití čísel

Poslední Večeře od Da Vinciho je dílo známé také pro rozsáhlé využití čísla 3. Číslo tři patrně znamená Svatou Trojici – tedy tématika v té době hodně relvantní, i s ohledem na náboženský podtext samotného obrazu. Stačí se na obraz podívat a využití čísla tři najdeme minimálně v následujících místech (kde to v podstatě není vůbec nutné): učedníci jsou řazeni po trojicích, vzadu jsou tři okna, Ježíšovo tělo tvoří zdá se pravidelný trojúhelník, a možná se tam dá najít více.

Číslo tři není ale jediná číslovka, kterou v obraze lze opakovaně najít. CO takové číslo 4? Učedníci jsou řazeni do čtyř trojic, postranní okna/ozdobné koberce jsou na každé straně 4, stůl má 4 nohy?… A jaká je symbolika v čísle čtyři? Počet světových stran, počet ročních období, 4 měsíčních fáze a 4 významné body v ročním oběhu slunce (jarní a podzimní rovnodennost a dva slunovraty) – taková hodně přírodní až vesmírná symbolika se tam najde.

A nakonec… kolik je 3 krát 4? Dvanáct měsíců v roce… dvanáct učedníků… že by? ;)

Odkazy